Vyvrhel

Zbojník, vrah, zloděj, lhář, vězeň, písař, voják, vyvrhel...

Vyvrhel čtenáři slibuje příběh Robina Hooda, kdyby byl jen obyčejným zbojníkem a vrahem beze svých vznešených cílů. Sledujeme příběh mladého Alwyna, který patří k tlupě samozvaného zbojnického krále. Neměl lehký život, a tak přežíval, jak se dalo. Alwyn není nejsilnější, ale mysl mu jede na plné obrátky. Čehož si je jasně vědom. Kvůli přehnaným ambicím a zradě se jeho život obrací vzhůru nohama.

Budou jeho ruce nadále smáčené krví nebo inkoustem? Vylučuje jedno druhé? Tak či onak, plán je jasný - přežít a pomstít se. Útěk, občanská válka a nepřátelé na každém kroku, kteří Vás chtějí zabít ? Rutina. Nebo se všeho toho vzdát a stát někým jiným? Život Alwyna Písaře zní přeci jen klidně a lákavě...

Ale Alwyn není žádný kladný hrdina a přese vše se nechce vzdát všech svých návyků. Jednou zbojník, navždy zbojník. Má své meze, je pragmatický a věrný svým zásadám. Ať už slouží jako žoldnéř nebo vážený písař, jeho věrnost náleží jen a jen jemu. Nikdo jiný si ji nezaslouží a nikdo mu nebude v ničem bránit. Kolik zrady Alwyna ještě čeká?

Příběh sledujeme přímo očima hlavní postavy (ich-forfmou) a jako taková se dosti vyvíjí, jelikož sledujeme několik etap Alwynova života odehrávající se v pár ne moc přívětivých let. Z naivního kluka, přes hrdlořeza, žoldnéře a vojáka církve až po intelektuála. Ryan vždy uměl psát silné, realistické charaktery a Alwyn je jen dalších z nich. 

V knize naleznete realisticky vyhlížející scény nejen války a boje, kde Ryan zúročil své vědomosti odborníka na středověkou historii. Hlavní roli v knize má i všudypřítomný spor víry, pohanství a skepticismu. Samozřejmě, že víra je jediná dobrá a kdo nevěří, budiž zatracen Malecity.

"Realistka a fanatik v jedné kompanii," poznamenal mladý šlechtic s mírným pobavením. "Co jsi ty?" zeptal se a povytáhl obočí, na rty se mu přitom vrátil nenucený úsměv.
"Něco horšího," odpověděl jsem a přistoupil k němu blíž. Úsměv mu bleskově zmizel z tváře, když jsem mu strčil čepel sekery pod bradu. "Cynik. A teď, buď tak laskav a tiše šlapej, můj pane."

Styl psaní Anthonyho Ryana jsem si oblíbila už při odhalování příběhu Vélina al Sorny (Píseň krve. 2014). Ryan je výborným vypravěčem, který ví, jak prolínat scény minulé a budoucí do současného děje, jak účinně dávkovat informace a v jaký moment správně gradovat děj. A musím uznat, že Alwynův příběh není o nic méně čtivý než Vélinův. Většinou bývá zvykem se na začátku knihy pomalu seznamovat se světem a postavami, ale zde se jede zostra a pěkně za pochodu spolu s akcí. Jedná se více o historickou fantasy, přičemž v tomto díle je fantastiky po málu, ale to by se mělo s postupem děje měnit. Naopak tuto změnu v tvorbě cením, příběh čtivě přibližuje dobu realistického středověku, Konec knihy nabízí nadějný nástřel na druhý díl, ale zároveň se dá považovat svým způsobem za uzavřený, Vyvrhel není drobeček a druhý díl stejně tak.

Jak nebezpečné může být povstání nového mučedníka? Žijící svatý může být hrozba, která rozděluje království v době občanské války o to víc. Na kterou stranu se tedy Alwyn přidá?

Vyvrhel je slibný začátek nové série Úmluva oceli. Poctivá historická fantasy, která se nesnaží za každou cenu ohromit nadbytkem magie, ale soustředí se na detaily a syrový vhled do fikčního světa, který se podobá reálnému středověku a realisticky vyhlížejícími postavami. Mne si Vyvrhel získal nejen tímto vším, ale i samotnou cestou hrdiny - od naivního chlapce až po cynického zbojníka, intelektuála a získal si mě hned na prvních stránkách.

Pokud Vás láká temnější příběh plný zrady, boje a války, intrik a vnitřních konfliktů je tato kniha přímo pro Vás.

5 z 5

"Válka je samý úskok a lež," ... "A rytířskost je největší lež ze všech, protože nám nalhává, že válka je něco jiného než chaos plný vraždění a utrpení."