Mráz

Z turnaje vzejde nová královna, kterou potřebuje, nejen kvůli tradici Letního dvora. Z nouze ctnost, budou těžit oba - ona bude za vodou a on zabezpečí svoji zemi, dají tomu pár měsíců a pak rozvod, tak co řešit. Ani jeden z nich nehledá lásku a Ava by byla pro tohle ideální - vzdorná, bez špetky úcty, která mu náleží, je jen obyčejnou vílou bez magie a čehokoli, co vílu dělá vílou - jen člověk v rouše víly, plná opovržení, smutná existence. Avu čeká nebezpečná výzva, ve které jí bude pomáhat, ale dokáže zabránit, aby během turnaje přišla o život? Protože ne každá ze 100 účastnic se vrátí domů živá... nebo aspoň v jednom kuse.

Ava je popisována jako silná hrdinka, ale upřímně? Je to hrdinka, která nikam nezapadá a když už si myslí, že je vše lepší, tak se ukáže opak. S tím se popasuje, ale to ostatní? Nemohu říct, že by tak na mne působila, naopak mi přišla dosti naivní a špatně popisovaná. Ve dvou kapitolách poznáváme pohled i Torina, ve kterých za mě zbytečně vyzrazuje pointy děje a kvůli kterým se příběh stává předvídatelným a nenechává téměř nic na čtenářově fantazii, což je mrhání potencionálem. Jeho kapitoly byly nadějné, ale jeho pohled je dost strohý, obdobně jako pohled Avy, oba mají i svůj názor a přes něj nejede vlak (a že to opakovali mnohokrát), a to bohužel autorka nezachránila ani čtivostí textu a napínavým dějem. Nejvíce jsme se o nich dozvěděli ne z vnitřních monologů, ale ze vzájemné konverzace (aneb ve chvílích, kdy se jeden druhého snažili vytočit). Mají své role - on je panovačný snob z rodu vznešených, který se odmítá vázat a ona je jen ušmudlaná barmanka z lidského světa, kteří postupně odhalují své odvrácené strany. Ty, které neměly být viděny i ty, o nichž ani sami nevěděli.

Co mi přišla jako škoda, že se děj točil pouze kolem blízkého okolí postav a čtenář neměl možnost se dozvědět více o prostředí, dalších postavách (které byly velmi ploché) nebo třeba i jednotlivé vílí rody, které v ději hráli roli (spojitost s irskou mytologií mi pomáhala pochopit, proč je konkrétní postava rodu taková jaká byla, ale jinak jim chyběl kontext).

Mráz nabízí dramatický a nebezpečný turnaj, ale... upřímně? Očekávala jsem více, jelikož kniha celou dobu slibovala víc - což může být subjektivní. Krom toho, že samotné disciplíny soutěže měly málo prostoru a tyto scény si zasloužily více péče, nebezpečí tu sice též bylo, ale mělo taky lepší potencionál. Kniha láká na turnaj, kterého je tu málo, přijde mi upozaděn scénám co se dějí mimo něj, kdy se hrdinové postrkují. Jde o hate-to-love romantasy, takže na jednu stranu chápu, že tu jde hlavně o jejich vztah.

Mít kniha více stránek, tak mohla naplnit svůj potencionál. Zpracování děje má pár chybek, ale jinak jde o pěkný příběh, který graduje do nadějného ač otevřeného konce. Byla jsem na pochybách, když jsem se dozvěděla, že má jít o sérii, ale upřímně po tom konci, mě druhý díl zajímá a postavy mi nebyly ukradené.

--

Mé hodnocení: 3,5/5