Young Adult retellingy fantastických románů na motivy Krásky a zvířete

Tato práce byla vytvořena ve formě digitální kolekce určené jako podklad k diskuzi a ve spolupráci s kolegyní Bc. Terezou Kalčíkovou v rámci předmětu ISKM40 Vybraná témata z literatury v kulturním kontextu (podzim 2023). Verze na mém portfoliu je trochu jiná než ta, kterou jsme spolu prezentovaly - je v detailech přepracovaná (překlepy, opravené formulace aj.) a časem bude v plánu ji doplnit o další díla.

Úvodem

Práce byla vytvořena na základě převzatého díla Kráska a zvíře od autorky Jeanne-Marie LePrince de Beaumont, na jehož motivy byly napsány desítky retellingů od různých autorů. Ti společně s plynutím moderní doby posouvají a obohacují toto téma o nové možnosti, prvky a hodnoty pro čtenáře. V následující části se podíváme na definici pojmů Young Adult a Retelling.

Pojmy

Young Adult

Young Adult (česky známá jako Literatura pro mládež) je literatura orientovaná na dospívající čtenářské publikum. Tento typ románu slouží jako přechod mezi dětskou literaturou a literaturou pro dospělé. Primární publikum však v dnešní době nelze věkově určit, proto se pohybuje v rozmezí 12-25 let (i více).[1]

Náměty a děj Young Adult literatury určuje primárně charakter hlavního hrdiny (věk, dovednosti a vývoj). Za sekundární klíčové aspekty, které usměrňují podobu příběhu jsou témata. Nejčastěji se jedná o vztahy (rodina, přátelství, láska) a hledání sebe sama.[1] 

Young Adult literatura zaznamenala svůj celosvětový nárůst popularity ve 20. a 21. století. Mezi oblíbené série se zařadilo Hunger Games, Stmívání, Upíří deníky, Nástroje smrti, Eragon, Divergence, Percy Jackson a mnoho dalších, které se dočkaly i zfilmování. Na těchto dílech můžeme vidět, že má literatura pro mladistvé velký rozsah a je vedena v mnoha tématech a "podžánrech" (Sci-fi, fantasy, antiutopie, romance aj.)

V České republice se věnuje a vydává Young Adult literaturu nakladatelství YOLI, CooBoo, Fragment nebo Albatros Media, ten od roku 2016 pořádá podzimní festival HumbookFest. Jedná se o největší festival literatury pro mladistvé ve střední Evropě. 

Retelling[2]

Pojem retelling (česky převyprávění) je svým způsobem brán jako žánr. V dnešní době však nemá stále jasně stanovené hranice, protože je každým vnímán jinak. Jako čtenáři můžeme vidět retelling v mnoha verzích a to buď jako inspiraci jiným dílem nebo jako převyprávění originálního příběhu. Lze tak dohromady míchat postavy, události, historická období, místa nebo je zmodernizovat (budoucnost a technika). [3] 

Touto cestou je hodně reálné, že na stránkách knih potkáme Sněhurku, která se svou schopností ovládat zvířata, bude profesionální lovkyní příšer v naší době či Alenku z Říše divů, která v období Velké francouzské revoluce cestuje přes zrcadla, aby pomohla šlechtě s útěkem do exilu. Typickým zástupcem Young Adult retellingu je série Měsíční kroniky od Marissy Meyer pojednávající a propojující příběhy Popelky, Karkulky, Lociky a Sněhurky. 

Adaptace retellingu

Pokud se zaměříme na adaptace jako na možnost retellingu, jsou definovány jako "Texty záměrně zkrácené a zjednodušené jak na rovině jazyka, tak na rovině zápletky a motivů, a vztah mezi nimi a originálem je z hlediska literární teorie velmi volný." [4 - str. 220]

Jde tedy o takové úpravy textu, které vážně neponičí jazykový, kompoziční a tematický plán samotného literárního díla. Příběhy, které původně byly určeny pro děti, jsou často adaptovány tak, aby byly přístupné i pro dospělé, pohybují se totiž na rozhraní mezi původním dílem a textem přizpůsobeným speciálně pro starší čtenáře. [5 - str. 9]

"Na jeho tvorbě se vždy podílejí dva principy: tvořivý a reprodukční. Buď se původní text rozšiřuje (amplifikace), nebo dojde k vynechání některých jeho částí (eliminace), speciálním případem adaptace je potom vznik nového textu na základě dvou nebo více různých textů (kontaminace)." [5 - str. 9-10]

Stejně jako již výše zmíněná Young Adult literatura, i retelling obsahuje několik témat a "podžánrů" v jejichž směru vznikají nová díla. V rámci literatury pro děti a mládež můžeme pozorovat pojem Adaptační přepis děl světové či národní literatury, který v mnoha případech vede ke vzniku nových literárně originálních textů.[6 - str. 360-372]

Dále mezi "podžánr" retellingu patří Fantasy/Fantastická literatura. Pojem, který obvykle označuje specifický literární žánr, v němž je prezentován fikční svět a vytváří kontrast s empiricky ověřitelnou realitou. V rámci zázračného fikčního světa čtenář přijímá pravidla tohoto imaginárního prostoru, kde jsou nadpřirozené jevy běžnou součástí a mytologický fikční svět se skládá z nemožných prvků[7 - str. 144-145]. Postavy v žánru fantasy jsou často spojeny s motivem cesty, která symbolizuje dobrodružství a zároveň představuje výraz životního putování. Tento žánr také často odkazuje na intimní (citové) motivy a základní mytologické prvky. Díky svým kořenům fantasy často obsahuje odkazy na mýty a pohádky.[6 - str. 187-189]

Kromě původního fantasy využívá retelling pojem Dobrodružná fantasy. Tento žánr často kombinuje prvky fantasy jako je magie, fantastické světy a bytosti s napínavými dobrodružnými prvky. Obvykle se zde setkáme s hrdiny, kteří se vydávají na riskantní cesty, aby dosáhli určitého cíle, často spojeného s bojem proti zlu nebo zachráněním světa. Tyto příběhy často obsahují epické souboje, objevování nových míst a výzvy, které vyžadují odvahu a vytrvalost hlavních postav. Příkladem dobrodružné fantasy jsou série Pán prstenů, Harry Potter a Narnie.

Také se hojně využívá pojem Nadpřirozený svět. Je to vymyšlený nebo možný svět, kde platí odlišné zákony než ve skutečném světě, je obýván bytostmi, které reálně neexistují, nebo kde neživé objekty získávají lidské vlastnosti (například mluvící zvířata v bajkách nebo svět pohádek). V tomto specifickém světě jsou tyto odlišné zákony považovány za normální.[7 - str. 340] 

Posledním využívaným pojmem v retellingu je pohádka. Pohádka je krátký literární žánr, který tradičně obsahuje prvky magie, kouzel, a často se odehrává ve fantastickém nebo pohádkovém světě. Pohádky mají často jednoduchý a názorný příběh, který je zaměřen na morální poučení nebo poskytování životních lekcí. Jsou součástí orální a písemné tradice v mnoha kulturách po celém světě a mají určitou charakteristiku (boj dobra a zla).[6 - str. 472-482] Příkladem je Alenka v říši divů, Petr Pan a Pipi dlouhá punčocha.[6 - str. 476]

Z pohádkových principů moderní literatury 20. století pramení imaginativní a mytologické tendence. Tyto principy odrážejí vlivy pohádek na literární tvorbu a zároveň představují inspiraci pro tvůrce, kteří tvoří nové vyprávění v rámci fantastické literatury.[6 - str. 476]

Představení vybraných autorů

Gabrielle-Suzanne Barbot de Villeneuve[8]

Děje knih (POZOR!! obsahuje spoilery)

Kráska a zvíře

Náhlý krach donutil buržoazní rodinu přestěhovat se do malého venkovského domku daleko za městem. Všichni museli začít pomáhat v domácnosti a pracovat, aby se uživili – synové na poli, dcery v domácnosti. Starší sestry odmítly, a tak Kráska, která je hlavní postavou, pracovala samotná jako služka. 

Po roce se jedna z kupcových lodí vrátila. Po naléhání otce si Kráska (narozdíl od sester) řekla o obyčejnou růži, které v okolí nikde nerostly. Zboží ale zabavili věřitelé a rodině opět nic nezbylo. Při zpáteční otcově cestě začala silná vánice a on zabloudil, dostal se tak k zámku, kde mu bylo poskytnuto útočiště. "Tenhle palác jistě patří dobré víle, a ta se nade mnou slitovala."[13 - str. 18] V času odjezdu však nešťastník utrhl v zahradách růži, kterou slíbil Krásce a dostal se do spárů zakletého Zvířete. "Nevděčníku, poskytl jsem ti útočiště na svém zámku a zachránil ti tak život, a ty mi za všechnu mou starost kradeš růže, které mám nejraději na celém světě! Pros nebesa, ať ti odpustí; máš na to jen čtvrt hodiny času, protože za svou vinu zaplatíš smrtí."[13 - str. 19]

Kráska se za otce vymění a po třech měsících se se zvířetem sblíží a nabídne mu přátelství. Přijde však zpráva, že má Kráska nemocného otce a bratři šli do války. Oba jsou zarmouceni odloučením a když se Kráska vrací domů, zjistí, že jsou sestry provdány a na Krásku žárlí, chtějí ji zabránit, aby se vrátila a přejí si její smrt rukou Zvířete.  

Dívka se chce ke Zvířeti vrátit a vydává se na cestu. Najde zámek prázdný a Zvíře umírající zármutkem v zahradě. Kráska nakonec Zvíře zachrání, protože mu vyznává svou lásku. Vše skončí proměnou Zvířete v krásného prince a oba žijí spolu šťastně až do smrti. 

Na lovu

Jeva, původním jménem Kráska, žije se svými dvěma milovanými sestrami a otcem. Její otec je kupec, ale býval baronovým nejlepším lovcem, tento um naučil i Jevu když byla dítě. Jeva byla nejmladší ze sester a byla otcova nejmilejší dcera. 

"Teprve nedávno si otec uvědomil, kolik je Jevě let, a řekl si, že je načase, aby se stala dámou a přestala být jeho malou divokou Kráskou. Přišel čas, aby se připojila ke svým starším sestrám ve společnosti, jak se slušelo."[25]

Jeva se pohybuje v nejbližším barončině kruhu dam, přesto ji to táhne z města do lesů a žije ve vyšší vrstvě společnosti, alespoň do doby než karavanu jejího otce, která měla být spásnou pro celý jejich kraj, který byl odstřižen od zbytku světa, pobili Mongolové. 

Přes její náhlou chudobu, dostala nabídku k sňatku od baronova chráněnce, který byl i jeho dědicem a mohl Jevě nabídnout svobodu. Jeva ho ale odmítá i přesto, že byl jejím vysněným, tzn. mužem který si váží jejího umu, než krásy a dokáže zaopatřit její rodinu.

Jeva věří v magii i přesto, když jsou nuceni veškerý majetek prodat a přestěhovat se do zpustlého loveckého srubu v srdci lesa a je schopna lovit, aby uživila rodinu.

"Králík vypískl a Jeva ucítila spokojené mrazení v zádech. (...) Rychle se sehnula, zakroutila králíkovi krkem a ukončila jeho trápení."[26]

Když se otec vrátí po týdenním lovu tak vypráví dcerám. "Ví, že jsem tady, odhání ode mě zvířata. Sleduje mě. Za celý týden jsem neviděl ani jediného zajíce." "Je to Zvíře. Netvor, který se nepodobá ničemu z těch příběhů. Byl to muž před dvaceti lety. Když mě tvoje matka požádala, abych přestal lovit, byla to ta jediná věc, kterou jsem nedokázal chytit. A stále tam je. Až to Zvíře zabiju, bude mít jeho hlava takovou cenu, že se budeme moct vrátit domů."[27] Otec začíná být posedlý lovem této bytosti a druhý den opět odchází na další víc než týden a Jeva ho vyráží hledat. 

Dívka nakonec otce najde ale jeho tělo je roztrháno na kusy a střetává se se Zvířetem, které ho údajně zabilo. Jeva se probouzí zraněná v cele a jejím společníkem je tichý neznámý, kterému vypráví příběhy z dětství a o své rodině. Zvíře však zjistí, že ji nemá kdo zachránit, a tak ji zaváže oči a kvůli jejímu zdravotnímu stavu dostane větší pohodlí.

 Jeva dlouho poté daruje Zvířeti (v podobě neznámého) jméno Ivan, poruší dohodu a pásku z očí si sundá. "Už žádné lsti, žádné předstírání lidskosti. Nemusíme jí pomáhat, nebo se skrývat ve stínu. Nemusíme naslouchat jejímu hlasu a jejím příběhům, nemusíme trpět tím, že nám dala jméno, jako kdybychom byli člověk."28 Zvíře končí svoji přetvářku lidskosti a vrací ji do cely a denně ji bere, aby ji cvičil. Z hovorů věděl, že ač je dívka, tak je lovkyní. "Potřebujeme její schopnosti. To je všechno. Jen ona nás může vysvobodit z těchto muk, a to je to, co jsme chránili. Naši svobodu. Naše životy. Naši naději."[29]

Nakonec se začínají sbližovat při společných lovech a Zvíře Jevu vezme do kouzelného světa, aby posílil její schopnosti, tam se ho Jeva pokusí zabít, ale zvíře znovu ožije. "Povězte, kdybyste již od počátku věděla, že mě nelze zabít, že se nemůžete pomstít...byla byste zůstala?"30 Teprve tehdy jí došlo, že Zvíře jejího otce nezabilo. Jeva tedy nemá důvod zůstávat a odchází zpět k rodině, pustí ji. Po dlouhé době, kdy na něj málem zapomněla se dívka vydává zpět za Zvířetem. Hrad je ale prázdný. Vodítkem se stala kniha a pero bájného tvora. Tehdy jí všechno začalo docházet. "Aby ho zachránila, musí zabít něco, po čem celý život toužila."[31] 

Jeva se nakonec dostává do jeskyně, kde hnízdí Pták Ohnivák, aby ho chytila pro záchranu umírajícího Zvířete. "Jsi všechno, co chci. Protože ty jsi to, co zachrání mé Zvíře."32 V tu chvíli se však objeví v jiné jeskyni, kde je Zvíře. Její zkouška spočívá v uvědomění si svého cíle a vypráví zvířeti příběhy o Ivanovi, šerém vlku a ptáku Ohniváku – jeho příběh. Kletbu zlomí uvědomění, že jejich cílem již není bájný tvor, ale jejich společná láska. 

Nejvýraznější rozdíly dějů a motivů

Rodinné zázemí hlavní hrdinky

2. Vztah k otci

• Jeva i Kráska mají vřelé vztahy, pouze v pokročilém ději vztah Jevy a otce ochladne kvůli jeho postupujícímu šílenství.
• U Feyre převažuje opovržení k jeho nečinnosti, ztrátě nadějí a faktu, že nejeví zájem postarat se o svoji rodinu. Je zklamaná, že když přišel netvor, nezmohl se na víc než 'Prosím', přesto věřila, že mu na ní záleží a pokusí se ji zachránit.

3. Vztahy k sestrám

• Kráska má své sestry ráda, ony jí nikoli, kvůli zášti. Ke konci příběhu ji lstí přesvědčují, aby porušila slib, který dala zvířeti, jen proto, aby se rozzuřilo a zabilo ji.
•  Feyre cítí pouze povinnost postarat se o sestry, aby přežily. Sestry k ní cítí smíšené pocity – chápou, že je k jejich přežití důležitá, ale vyrůstaly jako šlechtičny a tohoto faktu se odmítly vzdát. Odsuzují Feyre za to, že to s nimi nesdílí, dle nich se chová a vypadá jako zvířata, která loví. Jedna sestra je tichá a milejší. Ke konci knihy jejich vztahy přechází z opovržení k porozumění.
• Jeva má milující sestry, které nejeví známky zášti či pýchy, jako je tomu v původním díle. 

4. Bratři se vyskytují pouze v původním díle. Nijak nezasahují do děje ani ho neovlivňují, což je důvod, proč se v adaptacích na motivy krásky a zvířete většinou ani nevyskytují. Jediné, kde hrají roli je chvíle, kdy se kráska dozvídá, že odešli do války a otec je doma sám a nemocný.

Feyre i Jeva daly svým rodinám slib, že se k nim vrátí, jelikož obě byly jedinou možností k jejich přežití. V případě Jevy byl hlavní obživou rodiny otec, dokud nezešílel a nezemřel. To je v rozporu s původním dílem, kdy si sestry přejí její smrt.

V díle Kráska a zvíře jsou postavy velmi černobílé – což je pochopitelné vzhledem k délce příběhu, který přesto neztrácí hloubku a procítění. Ve Dvoru trnů a růží je charakteristice postav (hlavních, vedlejších i těch pouze zmíněných) věnováno mnoho prostoru. Zato M. Spooner věnovala prostor více psychickému rozpoložení postav než jejich popisu, což je doplněno i částmi příběhu z pohledu Zvířete, to je jedinečné oproti ostatním dílům, kde se další pohled než hrdinčin, nevyskytuje.

Pohled zvířete nabízí nový rozměr, jde o krátké pasáže vnitřního monologu, kdy sledujeme postupné změny v osobnosti. Bije se počáteční Zvířecí pudovost (která vládne) proti postupně se ozývající lidské povaze. "Říkáš...říkáš, že já jsem způsobila, že vlk získal navrch?" "Tys umožnila, aby muž získal navrch a dal ti své srdce. Bez něho už nemá Eoven sílu přebývat vedle vlka."[33] 

Časoprostor

V díle Krásky a zvířete není čas ani prostor vyjádřen, což je jedním z typických prvků pohádek. Příběh začíná též stylem bylo, nebylo.

M. Spooner zasazuje příběh do ruského zázemí (jména, typické postavy ruských pohádek – Mrazík, Ivan, místo dění, společenské postavení Eovena – carevič, bytosti ze slovanského folkloru – rusalka, saň, kudlak a především pták Ohnivák…) Děj se odehrává v prostředí osamoceného kraje v Rusku, následně v magickém lese. Opět je čas irelevantní.

S. J. Maas se nechala inspirovat 3 příběhy, které daly vzniknout jejímu fiktivnímu světu, jakožto i ději. V jejím podání ztrácí příběh formu pohádky, ze kterých čerpá. Dílo je věnováno Krásce a zvířeti od Jeanne-Marie Leprince de Beaumont, čerpala ale i z díla Východ slunce a západ měsíce, který vypráví obdobný příběh. Svět vytvořila po vzoru irské legendární balady O Tam Linovi, ze které čerpá podněty vílího mystična, folkloru a bytostí, se kterými se můžeme setkávat (bogge, Nágové, Surielové, púky…). Je mu věnována i hlavní, stejnojmenná, postava Zvířete. Jedná se o fiktivní svět tudíž je čas irelevantní.

S. J. Maas i M. Spooner pracují s komplexními magickými světy, které vytvořily. LePrince de Beaumont v rámci magie pracuje pouze s existencí magie v podobě víly či čarodějky a její kletby. 

Symboly motivů Krásky a zvířete

Růže

V původním díle vše začíná větvička růží, kterou otec utrhne na panství Zvířete pro Krásku. Zde symbolizuje jedinou věc, o kterou se Zvíře odmítá dělit a v prvotním představení vyvolává mylný pocit, že se jedná o zápornou postavu

Ve Dvoru trnů a růží se setkáváme se symbolem růže mnohem později, kde ani neovlivňují děj (str 180). Růže vystupuje jako vzpomínka a symbol lásky rodičů Tamlina ("Můj otec dal tuto zahradu vysadit pro mou matku. Byl to dar ke dni, kdy se stali druhy."34)

V díle Na lovu růže nehraje již žádnou roli a nevyskytuje se tu. 

Knihovna

Kráska je typický knihomol a miluje knihy a je nadšená, když na tuto místnost narazí při seznamování se se sídlem Zvířete, které jí ji poté daruje jako symbol začínajícího vztahu mezi nimi. 

Feyre neumí číst a knihy neocení, nikdy nebyla vzdělávána a od dětství musela živit rodinu – nebyl čas na čtení příběhů, na jejichž šťastné konce nevěřila, že by mohly být skutečné. Skutečnost, že neumí číst, ji sbližuje s Tamlinem (nabízí ji pomoc, když si toho všimne, později na toto téma vtipkují). V závěru při plnění úkolů ji tato negramotnost brání ve splnění druhého úkolu a znamenala by smrt nejen pro ni, tehdy jí pomáhá Rhysandr. 

Místo knih dává přednost malířskému umění, které tu hraje stejný symbol jako knihovna v ostatních dílech – Tamlin jí věnuje galerii obrazů a malířské potřeby. Další částí je obraz, který Feyre na oplátku věnuje jemu. 

Jeva milovala příběhy, tedy i knihy. Kolem nich se točil celý její život. Eoven (nikoli Zvíře) jí věnuje prostornou knihovnu zachráněných knih (symbol lidství a začínající lásky), ona to tak nevnímá. Váží si toho, ale utvrdí ji to v její honbě za pomstou (jelikož má knihu spojenou s otcem, kterého mělo Zvíře zabít). Toto gesto docení až poté, co Zvíře zabije a jí vše začne docházet. Příběhy hrají v této knize hlavní roli – stojí za poznáním hlavních postav, utváření jejich vztahů až po vyvrcholení děje, kdy Jeva vysvobodí Eovena právě příběhem. 

Další retellingy na motivy Krásky a zvířete

• Trnitá řeč (soubor povídkových retellingů od Leigh Bardugo na různé pohádky, konkrétně povídka Trnitý les odráží Krásku a zvíře)
• Krutá krása (Rosamund Hodge)
• Temné a osamělé prokletí (Brigid Kemmerer)
• Starý jako čas sám (Liz Braswell)
• Rituál (Marina a Sergej Djačenko, předloha filmu Legenda o drakovi)

Filmové adaptace a ztvárnění

Zdroje:

1. ELIÁŠOVÁ, Tereza. CO TO VLASTNĚ JE, TAHLE YOUNG ADULT? [online]. Nakladatelství CooBoo, 2021. Dostupné z: https://www.cooboo.cz/aktualita/co-to-vlastne-je-tahle-young-adult/ 

2. Tamtéž.

3. JOOSEN, Vanessa. CRITICAL AND CREATIVE PERSPECTIVES ON FAIRY TALES: An Intertextual Dialoguw between Fairy-Tale Scholarship and Postmodern Retellings [online]. Detroit: Wayne State University Press, 2011. ISBN 978-0-8143-3452-2. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?hl=en&lr=&id=B5SLVSm2a9kC&oi=fnd&pg=PP11&ots=-mlGMd2Zwd&sig=_1Yac1scXBlzweVCqd0Wfep0tU&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false. Vlastní překlad.

4. BIERNÁTOVÁ, Olga Zbranek. Objevte kouzlo retellingu s těmito 12 knihami [online]. Luxor, 2014. Dostupné z: https://www.luxor.cz/blog/nezarazene/objevte-kouzlo-retellingu-s-temito-12-knihami-720/

5. ŠIDÁK, Pavel. Úvod do studia genologie: teorie literárního žánru a žánrová krajina. Str. 220.

6. PAVERA, Libor a VŠETIČKA, František. Lexikon literárních pojmů. Str. 9.

7. Tamtéž. Str. 9-10.

8. MOCNÁ, Dagmar a PETERKA, Josef. Encyklopedie literárních žánrů. Str. 360-372, heslo: Literatura pro děti a mládež, Adaptační přepis – str. 368.

9. MÜLLER, Richard a ŠIDÁK, Pavel (ed.). Slovník novější literární teorie: glosář pojmů. Str. 144-145, heslo: Fantastično

10. MOCNÁ, Dagmar a PETERKA, Josef. Encyklopedie literárních žánrů. Str. 187-189, heslo: Fantasy

11. MÜLLER, Richard a ŠIDÁK, Pavel (ed.). Slovník novější literární teorie: glosář pojmů. Str. 340, heslo: Nadpřirozený svět

12. MOCNÁ, Dagmar a PETERKA, Josef. Encyklopedie literárních žánrů. Str. 472-482, heslo: Pohádka.

13. Tamtéž. Str. 476

14. Tamtéž. Str. 476.

15. Beauty and the Beast: The Original Story by Gabrielle-Suzanne Barbot de Villeneuve (review). Dostupné 15z: https://muse.jhu.edu/article/900669.

16. Jeanne-Marie Leprince de Beaumont (FranceArchives). accueil (FranceArchives) [online]. Copyright © FILMS ANDRE PAULVE. Dostupné z: https://francearchives.fr/commemo/recueil-2011/39840

17. COOBOO. Sarah J. Maasová [online]. Dostupné také z: https://www.cooboo.cz/autori/27544224/sarah-j-maasova/

18. Meagan Spooner [online]. Dostupné také z: https://www.meaganspooner.com

19. LEPRINCE DE BEAUMONT, Jeanne-Marie. Kráska a zvíře. Str. 18.

20. Tamtéž, str. 19.

21. MAAS, Sarah J. Dvůr trnů a růží. Str. 172.

22. Tamtéž, str 45.

23. Tamtéž. Str. 81.

24. Tamtéž, str. 312.

25. SPOONER, Meagan. Na lovu. Str. 13

26. Tamtéž, str. 49

27. Tamtéž, str. 52-53

28. Tamtéž, str. 111

29. Tamtéž, str. 130

30. Tamtéž, str. 206

31. Tamtéž, str. 284

32. Tamtéž Str. 300.

33. Tamtéž, str. 290.

34. MAAS, Sarah J. Dvůr trnů a růží. Str. 180.