Knihovní výzvy do předmětu ISKM03

Knihovní výzvy – reflexe trendů

a) Jaké jsou trendy knihovnictví v zahraničí a jak se zrcadlí do tuzemské praxe?

Zaujalo mě téma trendů týkajících se samotného designu prostor. Jako příklad uvedu knihovny a jejich smýšlení v Dánsku, kde je ujednáno, že knihovny mají svým prostorem a vybavením vyjadřovat demokracii, komunitní význam a vzdělávací instituci. Přičemž v posledních letech se kvůli tomu vyřazuje téměř 50 % objemu hmotných titulů právě kvůli uvolnění prostoru a modernizace, aby dávaly jasně najevo, že význam tkví v lidech a méně ve knihách.[1]

Tato myšlenka se mi na jednu stranu líbí a je mi sympatická, ale přesto nejsem zastánce toho uvolňování prostoru na úkor knižního fondu, a to u všech bez výjimek (i tam, kde by prostor bylo možné vytvořit lepším uspořádáním vybavení).

Dánsko vytvořilo i modelový program pro veřejné knihovny, kterým se inspirují mnohé země. "Současný trend jednoznačně směřuje směrem k menšímu počtu knih na regálech, ale o to více života v knihovnách." [2] Toto pojetí upřednostňuje potřeby a zájmy uživatelů jako středobod.  

b) Jaké kritické otázky knihovnictví řeší v zahraničí i tuzemské perspektivě?

 Odpověď na tuto otázku čerpám z doporučení [3], která nedávno vyšla a ve které se dle mého věnují důležitým otázkám, resp. okruhům co a jak by měly knihovny dodržovat. Zmíním jen některé se svým zamyšlením

 Princip zelených knihoven je o správném nastavení hodnot knihovny, aby splňovaly jednotlivé body udržitelnosti (environmentální, sociální, výchovná/vzdělávací aj.) viz. Manifest pro zelené knihovny (Green Library Award).[4] Tímto tématem se nepatrně zabývám v otázce 2 Bloku B, kde nabízím vlastní návrh environmentální udržitelnosti.

Výzvy digitálního světa. Digitalizace obsahu a šířící se trh s elektronickými tituly/zdroji a s nimi spojené licence a ochranu před zneužitím či kopírováním obsahu.

Financování bylo a bude problémem. Obzvlášť mají-li rozšiřovat svoji nabídku služeb o technické zázemí (které je nákladné), aby vyhověli potřebám společnosti. Jedná se o otázky správného nastavení udržitelnosti knihoven (nalezení rovnováhy mezi prospěchem, náklady a dalšími aspekty, tak aby knihovna naplnila svoji funkci a vyhověla i výstřelkům komunity a stejně tak environmentálnímu svědomí).

Otevřený přístup k informacím a demokracie. V posledních letech se začíná více řešit trend demokracie do knihoven (který jsem částečně zmínila již v otázce výše). Knihovny by měly být aktivními činiteli v pořádání veřejných akcí a debat na společenská témata. Učit své uživatele rozhodovat se na základě kritického myšlení a informační gramotnosti.

c) Jaké vize má knihovnictví a jak se je daří naplňovat?[5]

1. Knihovny jsou přirozenými centry občanského a komunitního života – dle mého tato funkce souvisí s otevřeným přístupem a demokratizací knihoven, kterou jsem již zmiňovala jako trend v rámci států, tudíž se domnívám, že se postupně naplňuje. Dle O. Matouška můžeme tuto vizi definovat jako "ovlivňování místní komunity, jehož cílem je zvýšit angažovanost občanů na místních problémech a zlepšit jejich kompetence potřebné pro řešení problémů." [6]

2. Knihovny jako vzdělanost podporující instituce – knihovna je nepostradatelným článkem při neformálním vzdělávání a dopomocný u vzdělávání formálního. Má za úkol pomoci a motivovat jedince ke vzdělávání se. Knihovny stále rozšiřují svůj repertoár kurzů a dalších výukových materiálů – jednak aby plnili svoji vzdělávací funkci, ale také aby k sobě zaměřili svoji pozornost (neobvyklá či aktuální téma nebo formy – podcasty aj.). Knihovny úzce spolupracují i se školami, kterým nabízejí svoji nabídku fondu, služeb i kurzů.

3. Knihovny jako správci kulturního a znalostního bohatství, podporují kreativitu a volnočasové aktivity uživatelů – knihovny pozorují společnost kolem a její potřeby či zájmy a následně by je měly reflektovat ve svých nabídkách služeb. Knihovny se aktivně podílejí i na digitalizaci kulturního dědictví.

Pozn. Za zajímavou můžeme považovat i globální vize viz: https://www.ifla.org/wpcontent/uploads/2019/05/assets/GVMultimedia/publications/gv-report-summary-cz.pdf

d) Které knihovní procesy považují za klíčové v aktuální perspektivě a proč?

V dnešní době považuji za klíčové procesy:

1. digitalizaci dokumentů, e-služby a automatizaci – dle zaměření knihoven, ale považuji za důležité, aby knihovny začaly nabízet i online varianty svých dokumentů.

2. Nabídka služeb na míru lokalitě/komunitě, ve které se nacházím nebo na ni cílím

3. Referenční, informační a vzdělávací služby – jelikož vedou k hledání řešení a učení se kriticky myslet (informační gramotnosti), což je v době dezinformací klíčové

4. Evaluace – pravidelná zpětná vazba na nabídku fondu, poskytování a kvalitu služeb či čehokoli dalšího, co zlepší podmínky pro uživatele je zásadní, přeci jen je knihovna založena na principu UCD (uživatel je náš středobod a my se mu přizpůsobujeme)

Knihovní výzvy – Otázky bloku A a B

 V této části páce se zaměřuji na Ústřední knihovnu FF MU, protože s ní mám osobní zkušenosti a aktivně se podílím na jejím provozu. Tato praxe mi nabízí jedinečný pohled uživatele i porozumění knihovníka. V odpovědích na otázky níže (Blok A) aplikuji své zkušenosti z obou pohledů a pozorování. Na konci části sdílím mapování služeb knihovny, které vzniklo v rámci jiného předmětu.

BLOK A (odpovědět alespoň na 6 otázek z 8)

1) Jak vnímáte prostorové uspořádání knihovny? 

- Funkčnosti, informační a knihovní služby, well-being, komunitní funkce knihovny

Knihovna je prostorem o 4 patrech tichých studoven a podzemních patrech skladu a nabízí několik tun knih k volnému výběru. Studenti mají přístup do studoven (1. až 4. patro), Tichého kafe, týmových studoven a kavárny. Do skladu má přístup pouze knihovník-skladník, přesto studenti mohou tyto služby využívat skrze knihovní katalog.

Studovny: Do těchto prostor se chodí studenti učit, hrát hry, číst si nebo se schovat před deštěm. Mohou si zde volně půjčovat techniku a příslušenství a za chladnějších dnů i deky. Na každém patře jsou k dispozici počítače, ke kterým se mohou přihlašovat pouze studenti a absolventi MU za pomoci svého UČA a sekundárního hesla. Stejně tak každé patro nabízí i zónu v zadní části pater, kde se nachází pohodlná křesílka pro relax. Když potřebují s čímkoli pomoci je na každém patře přítomen knihovník, minimálně je vždy přítomen v 1P (výpůjční pult) a 2NP (konzultační pult), na 3. a 4. patře knihovník být nemusí. 

Tiché kafe, kde mohou šeptem konzultovat, povídat si, nebo si uvařit kávu a dát si svačinku.

 Týmové studovny "týmovky": jsou prostory určené ke studiu, konzultacím aj., které si musí uživatel předem rezervovat přes stránky knihovny. Šest malých odzvučených místností, kde má každý klid a nabízí i techniku k zapůjčení. Poslední studovna je určena pro pedagogy. Avšak pozor, jelikož jsou tyto prostory určeny primárně pro studenty a vyučující FF a pro ostatní zájemce po domluvě nebo využít prostory kavárny.

Kavárna: Je kromě tichých studoven druhou nejpoužívanější místností ke studiu a práci. Tyto prostory fungují mimo jiné jako klasická kavárna a využívají je převážně týmy, které potřebují spolu diskutovat nebo si chtějí jen povídat. Jsou to jediné prostory knihovny, kde neplatí pravidlo "Pssst".

Makerspace se stává volně přístupným po absolvování kteréhokoli kurzu knihovny. Nabízí možnost využít šicí stroj, VR, 3D tiskárnu, plotter či plackovač. Studenti veškeré prostory využívají hojně ke studiu i pracovním záležitostem, protože zde mají ticho a klid pro plné soustředění. Stejně tak jako je hodnotí za útulné, ač jim občas nějaká maličkost do stoprocentní spokojenosti chybí. 

3) Co by podle vás knihovna mohla udělat pro zvýšení návštěvnosti (pro určitou cílovou skupinu)? 

- Zkuste navrhnout 2-3 konkrétní kroky s ohledem na funkci, prostory a návštěvníky knihovny.

Vybavení: Mezi nejčastější dotazy uživatelů patří dotazy na mikrovlnnou troubu, kávovar či automaty, což bývá důvod, proč pro své studium raději volí využití prostor, které tyto výhody nabízejí. Dalším omezením využitelnosti je slabý fond beletristické literatury. Studenti, kteří sem přicházejí relaxovat a volnočasově číst si musí s sebou přinášet knihu, což je jako nosit dříví do lesa a mnozí by ocenili, kdyby byla nabídka knihovny pestřejší. 

Dalším úskalím je otevírací doba knihovny. Téměř denně se knihovníci setkávají se studenty, kteří i za nepříznivého počasí hodiny čekají před vchodem na to, až budou moci dovnitř. Zavírací doba je na tom obdobně – uživatelé mívají problém s tím, že nechtějí odcházet. Ve všední dny ve 20.00 se snaží dodržovat, ale o víkendech jim 17. hodina kazí plány a stěžují si. Knihovníci se setkávají se studenty, kteří mají v tento čas zápis a do té doby odmítají odejít. 

Knihovna by mohla začít nabízet i lekce nebo shromáždění, které by se uskutečňovaly v jejích prostorách. Např. bylo by zajímavé, kdyby knihovna vedla knižní klub. Vždy by se dohodlo téma či konkrétní kniha/autor a v pravidelném intervalu se střetávalo a diskutovalo. V rámci filozofické fakulty, která nabízí spoustu rozmanitých oborů by taková shromáždění mohla otevírat možnosti a obzory z dalších pohledů. 

4) Jaká je role knihovníků v dané knihovně a jakým způsobem pomáhají uživatelům s jejich potřebami? (otázka je relevantní vzhledem k velikosti a typu knihovny) 

Knihovna FF MU má několik rolí knihovníků. Z vlastní praxe mohu mluvit za roli informačního, konzultačního a knihovníka skladníka. 

Knihovník konzultačního pultu na patrech pomáhá s vyhledáváním knih v katalogu i ve fondu, usnadňuje uživatelům orientaci v prostorách celé knihovny a odpovídá na jakékoli sebešílenější dotazy. Kontroluje fond svého patra a opravuje chybně zařazené knihy, aby byly v budoucnu dohledatelné, udržuje klid a pořádek na patrech a v konkrétní časy počítá uživatele kvůli statistikám. 

S knihovníkem informačního pultu se uživatel střetává ihned po vstupu do knihovny. Zde může poptávat informace o provozu všech částí knihovny. Tento knihovník se stará i o e-mailovou a facebookovou komunikaci či obsluhu chatovacího okna, prodává nejrůznější kancelářské a reklamní předměty, knihy a knihovní/fakultní merch. Půjčuje elektronické příslušenství a pomáhá s obsluhou tiskáren, SUPO automatu a self-checku. Tato osoba se mile usmívá na každého příchozího, avšak při nedodržování pravidel knihovny se chová nekompromisně.

Knihovník výpůjčního pultu se stará o uživatelské účty, poskytuje uživatelům informace o jeho výpůjčkách a poskytuje výpůjční služby. Tuto funkci mu občas (převážně v době zkouškového období) usnadňuje self-check, který uživatelům umožnuje půjčení knihy bez využití obsluhy.

Skladník. Knihovna filozofické fakulty má i podzemní patra, kam se uživatelé nedostanou, přesto tyto služby hojně využívají. Každý uživatel si může přes knihovní katalog požádat o knihu nebo techniku (nově v nabídce – notebook, tablety aj.) a zhruba do 20 minut (doba dodání se odvíjí od sekce/patra skladu, ve kterém se poptávané jednotky nacházejí) si je uživatel může vyzvednout u výpůjčního pultu. Stejně jako na patrech kontroluje knihy ve svém fondu a zároveň je skenuje. Tohoto knihovníka uživatel běžně nepotká, pouze když střídá na informačním a výpůjčním pultu, nebo zavírá veškeré prostory knihovny (i týmovky, kuchyňku a kavárnu v budově D).

6) Jaké technologie a systémy knihovna využívá pro usnadnění přístupu k informacím a katalogizaci dokumentů a dalších služeb? 

Knihovna pro správu jmenné i věcné katalogizace využívá software Aleph, systém MARC21 zapsány s využitím pravidel RDA doplněné o vlastní úpravy (např. široké využití MDT místo klasických sekcí knihovny). 

Využívá vlastní katalog, který propojuje knihovní katalog jednotek z vícera knihoven a poboček (v tomto případě katederní nebo fakultní) a také nabízí vyhledávání online zdrojů. Přes katalog se lze připojit i do vedlejšího katalogu/databáze, která uživateli nabízí online odborné zdroje (EIZ).

Technologie:

Každé patro má svůj vlastní počítač s katalogem, na kterém si uživatelé mohou vyhledávat bez pomoci knihovníka. V rámci katalogu si sami zjišťují polohu knihy či zda není naskenovaná v rámci e-prezenčky, kterou knihovna nabízí – u tohoto PC není vhodné e-prezenčku přímo číst k tomu jsou ostatní počítače patra, ale je tu možnost posílat požadavky do skladů nebo požádání o naskenování knihy do e-prezenčky. Také se tu nachází Bookeye, malý skener, pro případ, aby uživatelé nemuseli chodit až do přízemí ke kopírkám.

Makerspace – viz otázka č. 1 

7) Zkuste popsat zážitek z exkurze do konkrétní knihovny očima někoho jiného. Zvolte si pro tento účel personu se specifickými potřebami a zkoumejte inkluzivitu designu prostor i služeb z perspektivy této persony (např. pohled člověka na vozíčku / dítěte, které ještě neumí číst / cizince, který nemluví česky).

Knihovna nabízí bezbariérový přístup do všech prostor – cesta do knihovny nemá schody ani prahy, do každého patra se lze dostat jednoduše výtahem, a dveře jsou bezprahové, stejně jako zázemí zde je upraveno pro osoby se speciálními potřebami.

Z pohledu cizinců je knihovna přívětivá, jde o akademickou knihovnu, kde se rozmanitost jazyků očekává. Cizinec vejde do knihovny a kam se podívá jsou informační materiály (letáky, popisy na dveřích a zdech, letáky…) většina z nich je v češtině a angličtině a některé i v jiných jazycích. K tomu jsou veškeré pokyny a informace doplněny vizuálním doprovodem a piktogramy. Případně vždy existuje možnost ptát se přímo knihovníků. 

8) Která služba knihovny vás zaujala nebo překvapila a proč? 

Líbí se mi, že knihovna FF ÚK je rozmanitá a snaží se být připravená na všechno a přizpůsobuje se potřebám uživatelů.

Je plná spoustou nadšených knihovníků, kteří neustále vymýšlí něco nového – rostoucí nabídka kurzů (od odborných po kurz šicího stroje), které začínají být i online, vyřizují se malé úpravy, kterých si uživatelé na první pohled nevšimnou, ale všímají si výsledku. Knihovna funguje í jako komunitní centrum pro pořádání akcí, např. SWAP knihovny, dětské akce (jejichž známky jsou patrné na zdech skladu a všudypřítomných jednorožců). Stejně tak knihovna aktivně hledá vhodné využití virtuální technologie pro zlepšení služeb knihovny. 

BLOK B (odpovědět alespoň na 2 otázky z 6) 

1) Jakým výzvám a příležitostem čelí knihovny v digitálním věku, jakým způsobem se snaží tyto výzvy řešit?

Digitalizace obsahu znamená výzvu i nové možnosti, knihovna může mít mnohanásobně větší fond, jelikož není omezena prostorem. K tomu vzniká problém s financemi – jelikož k tomuto je třeba dohodnout licenční podmínky s poskytovateli e-/audioknih a případně nakoupit i technologie (čtečky).

Mohou rozšířit fond o mnohé žánry, na které do té doby nebyl prostor a vytvořit bibliodiverzitu, ze které si vybere každý. Půjčování e-knih bývá zprostředkováno většinou přes 3. stranu (web, který se těmto službami zabývá, např. Palmknihy) a může být pro knihovnu využitelný skrze statistiky výpůjček, jelikož je knihovna nemusí zpracovávat, ale získá je přímo od zprostředkovatele. Je ale důležité o této novince ve knihovně mluvit, z vlastní zkušenosti městská knihovna u nás začala eknihy nabízet, ale jejich čtenáři o tom nevěděli a ani po roce službu nikdo nevyužil a dodnes o ní moc čtenářů neví. 

Knihovna si může tzv. vytvořit i virtuální pobočku, která by se specializovala na kyberprostorové služby knihoven. Stávající pobočka by se nemusela nutně měnit, a přesto by své možnosti a nabídku rozšířila. Mohly by se zde i poskytovat online kurzy, nebo výukové materiály, šíření informací, tipy na zajímavé čtení, podcasty a jiné volnočasové aktivity… vytvořila by se druhá paralelní komunita knihovny, která více tíhne k digitálu. 

V tomto ohledu mne napadá i využití VR pro uživatele, kteří ho vlastní → vytvoření 3D VR modelu knihovny, ve kterém se lidé mohou procházet, vytahovat knihy z regálů, nebo ji je prostě číst ve virtuální realitě, bez půjčování a z pohodlí domova. (Ano byly by zkreslené statistiky půjčených jednotek, ale na druhou stranu, nehrozilo by nebezpečí odcizení či poškození majetku knihovny, takže by půjčování nebylo nutné. Příp. by mohlo být ošetřeno, že by se uživatelé přihlašovali do aplikace a mohli by dát k souhlas k tomu, co a jak si prohlížejí/čtou.) 

2) Jaké kroky by knihovny mohly/měly podniknout na cestě za udržitelnějším rozvojem svého působení? 

1. Udržitelnost podniková

Knihovny jsou sociální institucí, proto by se měly aktivně podílet na společenských akcích a iniciativ komunit. Rozšiřování obzoru i působnosti, může být zajímavým prvkem, jak do knihovny nalákat i další uživatele – nabídnout jim i něco jiného než "knihy".

2: Udržitelnost environmentální a vzdělávání o ní 

Knihovny mají docela volnou ruku v možnostech, jediným úskalím bývají finance a prostor, přesto můžeme tvořit obsah upozorňující a vzdělávací – např. přednášky a workshopy pro veřejnost i pro školy. Mě osobně se líbí i propojení teorie s praxí, např. zelenými komunitními zahrádkami po vzoru knihovny v Třinci, kde tento projekt funguje. 

K tomu mne napadá možnost představení lidem vermikompostování (se kterým jsem se téměř nikde nesetkala, už vůbec ve knihovně), které není nákladné a na prostor je také nenápadné. Jde o variantu kompostování za pomoci žížal v domácnosti i venku a v tomto duchu by bylo pěkné učit děti, jak je tento proces důležitý, jak se správně chovat k přírodě, starat se o tvorečky, jak správně třídit atd. Přičemž by produkt, který vznikne byl přínosný právě do komunitních zahrádek.

Pozn.: Mapu služeb knihovny (způsob mapování: safari a pozorování) - viz odkaz níže. Mapa obsahuje možnosti, které uživatel může v knihovně využívat, ukazuje, jak studenti uvažují při jejich využívání i s jakými problémy se setkávají: 
https://miro.com/app/board/uXjVN9AxSPE=/?fbclid=IwAR2-TTb_csY2UKkrckDJNpjnxLLQZhRnukRszHKLUE4PHWNyL9BWmVIFYas